Pamatuji si, jak jednou tatínek toužil po tom, aby měl vlastní firmu, protože můj strejda, jeho bratr měl svou vlastní firmu. Firma se zabývala o ponožky a o zdravotní obuv. Musím říct, že se strýci opravdu moc dařilo a nemohl si vůbec stěžovat na nedostatek zákazníků. Jeho obchody měli tolik zájemců o koupi bot anebo ponožek, že i strýc se sám divil. A tak je jasné, že otec asi možná trošku záviděl. Já vím, že závidění je opravdu nepěkná vlastnost, ale když člověk za to opravdu někdy nemůže. On to vždycky byl takový ctižádostivý, ale jeho první podnikání se mu bohužel nepodařilo. Chtěl prodávat různé potraviny, ale nakonec se mu to nepodařilo, protože hygiena měla opravdu složité a vysoké nároky. Já se tomu ale nedivím, vždyť zdraví nás lidi je opravdu důležité. Proto se ale otec zeptal mého strýce, jestli mi nemohl pracovat s ním. Otec řekl, že by se klidně ujal nějakých reklamních věcí.
Třeba reklamní předměty s potiskem. Myslím si, že by byl opravdu perfektní pro všechny zákazníky. A kdybych tento nápad řekla svému strýci, že by otec mohl dělat reklamní tužky s potiskem, tak se strýc usmál a vlastně s tím souhlasil. Strejda vůbec nevěděl, že by tohle mohl udělat. Prý měl tolik zákazníků, že ani nepomyslel na to, že by mohl nabízet nějaké reklamní předměty s potiskem.
Takže se to této práce ujal můj otec a musím říct, že byl velmi šikovný. Hodně se mu v práci dařilo a musím zmínit, že dokonce i otec získat větší sebevědomí. Protože muž, když nemá práci anebo je bez peněz, tak má opravdu nízké sebevědomí. Tak tohle je příklad mého otce. Protože jen co se otec vyšvihl v pracovní sféře nahoru, tak je klidnější a má větší sebevědomí. Ale jsem za to, že takto to má opravdu hodně lidí, že sebevědomí dodává, když je člověk potřebný a není nikomu na obtíž. Já sama jsme ráda, že konečně otec dělá to, co ho baví. A to reklamní tužky s potiskem.